V první řadě jsou všechny finanční instituce v Česku pod bedlivým dohledem České národní banky. Pokud ČNB zaznamená zárodek problému, ihned jej s finanční institucí řeší – tak, aby nebyla ohrožena její stabilita.
Pokud by však přeci jen došlo k ohrožení stability u některé z bank, které jsou systémově významné nebo plní kritické funkce na finančním trhu a byl by shledán veřejný zájem na tom, aby dále pokračovala v činnosti, má ČNB řadu nástrojů, jak předejít jejímu pádu. K tomu lze využít prostředky nashromážděné ve Fondu pro řešení krize, který spravuje Garanční systém. Cílem tohoto postupu je, aby byl zachován chod banky a jejích vkladatelů se situace nijak nedotkla.
V některých případech však využití tohoto mechanismu není možné nebo vhodné. V takovém případě se aktivuje druhý fond spravovaný Garančním systémem – Fond pojištění vkladů. Z něj se do 7 pracovních dní od pádu finanční instituce začínají vyplácet náhrady pojištěných vkladů.
V tomto Fondu bylo k dubnu 2024, po návratu bezmála 26 miliard korun z insolvenčního řízení se Sberbank CZ, k dispozici celkem 43 miliard korun. To je dostatečná rezerva pro zajištění výplaty náhrad vkladů ve velké většině případů, které reálně mohou nastat.
Zároveň, pokud by došlo k pádu větší instituce, a ve Fondu nebyl dostatek peněz, má Garanční systém zákonem stanovené možnosti, jak dodatečné prostředky doplnit – například vypsáním mimořádných příspěvků či půjčkou na finančním trhu.
Více o pojištění vkladů a fondech, které Garanční systém spravuje, najdete na www.gsft.cz