„Virtuální“ bankou můžeme nazývat finanční instituci, která poskytuje bankovní služby výhradně online, bez fyzických poboček. Veškeré operace, jako správa účtů, platby, půjčky nebo investice, probíhají přes internetové bankovnictví nebo mobilní aplikaci. Některou z tzv. virtuálních bank možná sami znáte, pokud jezdíte často do zahraničí a platíte tam kartou: je to např. aplikace – a také banka – Revolut.
„Virtuální“ banky často lákají na nižší poplatky a moderní technologie. Nabízejí okamžité platby nebo výhodné směnné kurzy pro cestovatele. Otázkou ale zůstává, zda jsou peníze uložené v těchto bankách v bezpečí stejně jako v běžných bankovních domech.

Důležitou roli hraje to, zda má daná instituce bankovní licenci – například Revolut ji v Evropě získal, což znamená, že vklady jsou pojištěné podobně jako u klasických bank. U jiných poskytovatelů je dobré prověřit, pod jakou regulací fungují. Měli by to uvádět na svých webových stránkách a ve smluvních podmínkách, které přijímáte při založení účtu.
I když má daná virtuální banka skutečně bankovní licenci, nemusí to znamenat, že se v případě výplaty náhrad vkladů bude postupovat stejně, jako kdyby se do potíží dostala běžná česká banka. Například Revolut získal bankovní licenci v Litvě, odkud působí v rámci celé Evropské unie. Proto jsou vklady klientů Revolutu pojištěny u litevského systému pojištění vkladů.
Jelikož jsou v případě Revolutu vklady pojištěny v Litvě, a ne v České republice, řídila by se případná výplata náhrad vkladů litevskými zákony. Většina pravidel je stejná, jelikož se základní rámec řídí evropskou legislativou, avšak najdou se zde rozdíly (např. u podmínek pro získání zvýšené náhrady za tzv. dočasně zvýšené zůstatky). Nejdůležitější je však si uvědomit, že vkladatel by o náhradu za své vklady musel žádat v Litvě, nikoliv v České republice a zároveň náhradu vkladů obdrží v měně dané země, v tomto případě tedy v eurech.